Jak zvládnout žárlivost

Žárlivost vysílá jasný signál: máme strach, že někdo jiný zabere naše místo a hlavně poukazuje na nejistoty, na kterých ještě musíme zapracovat.

Autorka původního článku: Silvia Salinas

Proč žárlíme?

Žárlivost se může objevit, když si představujeme, že někdo našemu partnerovi může dát něco, co nedostává od nás, a v důsledku toho ztratíme jeho/její lásku.

Zajisté vždycky bude někdo, kdo něco zvládá lépe, ale to neznamená, že kvůli tomu přijdeme o lásku.

Každopádně nás žárlivost bodne když jde o něco, v čem se cítíme méně dobří a bylo by dobré to přijmout jako impulz ke zlepšení oblastí vztahu, které jsme zanedbali.

Když si myslíme, že někdo má něco, co nemáme a přiblíží se k našemu partnerovi, cítíme znepokojení. Když je to lehký pocit znepokojení, může se stát signálem pro upevnění vztahu v nějakém jeho aspektu: ve každodenním soužití, v sexuálním kontaktu nebo ve zvýšení duševní intimity.

Když se to znepokojení však stane nesnesitelným, cítíme se špatně a to může negativně ovlivnit náš vztah.

Kdyby mě miloval, měl by oči jenom pro mě, říká si žárlivý člověk. A pod tím se skrývají další pocity: Dívá se po jiných, protože já nestojím za nic. A ještě dál pod tím se skrývá další myšlenka: Kdybych byla mým partnerem, vybrala bych si jinou.

Vážit si sebe jako člověka

Všichni máme svoje omezení a nedostatky, všichni musíme žít s tím, že láska se může ztratit a že není možné ji zamknout v trezoru. Kdykoliv cítíme nejistotu, zneklidňuje nás strach z opuštění. Najednou vidíme nebezpečí za každým rohem, jakýkoliv pohled se může změnit v hrozbu.

Nevnímáme, že při žárlivosti nejde pouze o partnera, ale o náš vlastní pocit, že jsme opustitelní.

Tento pocit nás dělá vlastnickými, bedlivě sledujeme každý pohyb. Nikomu se však nelíbí být vlastněný jako předmět. Aniž bychom chtěli, tlačíme toho druhého k úniku.

Občas zažíváme překrásný zážitek splynutí s partnerem při sexuálním styku, nemůžeme však očekávat, že tento stav bude permanentní. Po tomto zážitku se každý vrací do svojí vlastní kůže, ve které je nezbytné cítit se dobře a bezpečně, a to i mimo vztahu.

Láska je propojená se svobodou, vzniká s rizikem její ztráty. Ale také nám nabízí úžasnou možnost si vybrat: potřebujeme cítit, že jsme pro našeho partnera plně vybratelní a že i my se každý den rozhodujeme si vybrat právě našeho partnera a žádného jiného. Právě tento risk a tato jistota dělá z lásky krásnou a vzrušující hru.

Jak předejít žárlivosti?

Existují určité strategie jak zvládat naši žárlivost dokud se nám nepodaří si uvědomit, odkud se bere a správně ji interpretovat.

1. Prozkoumej “jak” a “kdy”

Pozoruj, ve kterých situacích tě partner “dělá” žárlivou. Někdy je to kvůli nějaké osobě, někdy je to v určitých situacích nebo při určitých aktivitách. Zjisti jaké okolnosti můžou  přitahovat tvého partnera.

2. Prozkoumej sebe

Nech o samotě vychladnout intenzitu žárlivosti a zeptej se sama sebe: Co má tahle osoba co já nemám? Pokud jde o aktivitu: Co tady získává co mu já nemůžu dát? nebo Co dává téhle činnosti co nedává mně? Například: Žárlím na vášeň, se kterou sleduje fotbal.

3. Hledej řešení

Pozoruj, jestli odpovědi na předešlé otázky  tě povzbuzují v nových formách růstu nebo v péči o zanedbané aspekty vztahu. Například: Když pozoruji jeho vášeň při sledování fotbalu, můžu se zeptat: Co se stalo s vášní, kterou jsme kdysi zažívali? Jaký by byl nejlepší způsob tu vášeň znovu probudit? Jaké společné aktivity můžeme podnikat?

Nejedná se o soutěžení s jeho vášní pro fotbal, není třeba něčeho dosáhnout, pouze snažit se, abyste si něco užívali společně.

4. Uznáváš jeho svět?

Zeptej se sama sebe: Můžu připustit, že můj partner prožívá příjemné zážitky beze mě? Například potěšení, které mu působí občasná návštěva hospody s přáteli, nebo dovolená, na kterou vyrazil sám, aby se věnoval svému oblíbenému sportu.

5. Rozhodni co je přijatelné

Hranice mezi přijatelným a nepřijatelným v tom co dělá tvůj partner vždycky budou předmětem nekonečné diskuze. Samosebou není to samé přijmout, že se přátelsky baví s kolegyní, jako přijmout, že si s ní večer někam vyrazí.

Upřímně se sama sebe zeptej, jestli si opravdu přeješ zakazovat chování, které není nijak závadné. Otázka zní: Co se mi děje? Co se děje s mým pocitem bezpečnosti?

6. Přijímáš tvoje vlastní hranice?

Dále je nutné zpracovat fakt, že ty sama nemůžeš být pro druhého všechno, stejně jako ten druhý nemůže být všechno pro tebe. Vztah získává energii z vlastního prostoru stejně jako ze sdíleného prostoru. Poměr těchto prostorů se může různit, ale ve všech párech existuje potřeba vlastního prostoru.

7. Změň perspektivu

Pozoruj problematické situace z většího odstupu a změň přístup na “co se děje mně” místo “co dělá partner”. Pokud budeš naprosto upřímná, pod žárlivostí objevíš pochyby: Jsem dostatečná? Zasloužím si lásku?

V případě, že si opravdu nepřipadáš dostatečná, najdi si klidné místo, připrav si tužku a papír a sepiš si seznam všech nedostatků, které na sobě shledáváš.

8. Přehodnoť tvoje přesvědčení

Projdi znovu seznam tvých nedostatků, které ti způsobují pocity méněcennosti a uvědom si, že to jsou staré myšlenky o tobě samotné, které tě doprovázely celým tvým životem a brání ti v tom, aby ses cítila hodná lásky. Tyto myšlenky nemají nic společného s realitou, jsou to zakonzervované věty a komentáře, které ti od dětství lítaly kolem hlavy a ty jsi je nechtíc přijala za svoje.

Tyto přesvědčení v tobě podněcují žárlivost. Nikdo nemusí být perfektní, všichni jsme hodni lásky takoví, jací jsme.

Zapracuj na sobě

Není jednoduché si uvědomit, odkud z našeho nitra se bere žárlivost. Nikdo do vztahu nevstoupil připravený na zvládání svých vlastních pochybností. Cítíte, že vaše strachy a nejistoty vás připravují o klid ve vztahu? Začněte jednat a kontaktujte nás, společně prozkoumáme vaše potíže a v rámci našich programů vám pomůžeme najít jejich řešení.

Posted in Osobní rozvoj and tagged , , , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *