Jak se přestat stresovat?

Jak se přestat stresovat?

Uvědomte si, jakým způsobem se přivádíte do stresu a přestaňte to dělat.

Prvním krokem k omezení stresu v našem životě je uvědomění, že pocit stresu v nás nevytváří situace, ale naše vlastní reakce na danou situaci na úrovni myšlenek, tělesných pocitů a emocí. Pomocí sebepozorování v situacích, kdy obvykle zažíváme stres je možné si včas uvědomit, jak se stresujeme vlastníma myšlenkama, nedostatkem seberespektu a ztrátou kontaktu s tělem. Uvědomění vede k možnosti reagovat jinak - a přestat se zbytečně stresovat.

Jakými způsoby si vytváříme pocit stresu?

 

1) MYŠLENKY

K vytvoření neustálého tlaku na pozadí stačí upřít pozornost na destruktivní myšlenky a ztratit kontakt s přítomnou situací. Protože mysl a tělo jsou jedno, každá myšlenka se nevědomě či nevědomě projevuje v napětí svalů, v kvalitě dýchání a v dalších tělesných reakcí, čímž vzniká pocit stresu.

 

Myšlenky na budoucnost

V myšlenkách odpojených od momentálního fyzického prostředí se naše obavy, strachy a nejistoty z budoucnosti můžou rozvíjet bez limitů. Jak dopadne ta schůzka příští týden? Zvládnu to? Nebudu mít dost klientů a budu si muset najít práci. Přítel mě určitě opustí. Schválí mi šéf tu dovolenou?

 

Myšlenky na minulost

Stejně tak se můžeme do nekonečna zabývat minulými neúspěchy, nepříjemnými zážitky a výčitkami. Kromě praktických ponaučení přímo aplikovatelných na přítomnou situaci je zabývání se scénami z minulosti kontraproduktivní. I na té nejstrašlivější minulosti je pozitivní to, že už se stala a že už ji nemusíme znovu prožívat, ani v realitě, ani v hlavě.

 

Katastrofické scénáře

Neustálé rozvíjení katastrofických scénářů je obzvlášť destruktivní a stresující myšlenkový pochod. Samozřejmě je v pořádku mít promyšlené jak pozitivní tak negativní možnosti průběhu nějaké situace a být na ně připravená, ale už není produktivní si představovat všechny možné katastrofy, které by se za nějakých okolností mohly stát.

 

Přestaňte se stresovat - In Corpore Veritas

 

2) SEBERESPEKT

Na pocitu stresu se taktéž podílí myšlenkové procesy určující způsob, jakým respektujeme (nebo nerespektujeme) naše limity, potřeby, časové možnosti, kapacitu, emoce a identitu. Dobrou volbou je vycházet ze sebelásky a nezpůsobovat si nic, co bychom nepřáli ani ostatním.

 

Neschopnost říct "ne"

Mějte se rádi a nevystavujte se nepříjemným situacím vaší vlastní neschopností nastavit limity ostatním. Říct "ne" je způsob, jak si ochránit svoje hranice, ať už časové, prostorové nebo emoční. Svému okolí tím ukazujeme, že si sami sebe vážíme a že vyžadujeme respekt. Je to dobrý způsob, jak ostatní naučit vás respektovat.

 

Porovnávání se s ostatními

Každý jsme v určitém bodě na naší cestě životem, respektujte vaši cestu stejně jako cestu ostatních. Obvykle se porovnáváme s určitým úspěchem, vlastností nebo zevnějškem někoho jiného a nebereme v úvahu, že ten samý člověk může mít spoustu problémů, o kterých se nám ani nesnilo. Zaměřte pozornost na to, co máte a můžete na tom stavět při vaší cestě za tím, co ještě nemáte.

 

Snaha o dokonalost (perfekcionismus)

Přijměte fakt, že dokonalost neexistuje. Snaha o dosažení ideálu, který existuje pouze ve vašich myšlenkách, je neustálým zdrojem stresu, který vám bere energii dělat vaši práci aspoň dost dobře. Přijměte, že se občas mýlíte, že vypadáte jako normální žena/muž vašeho věku a že se pořád máte v čem zlepšovat.

 

Odkládání povinností (prokrastinace)

Plněním úkolů na poslední chvíli se zbytečně stresujete a navíc omezujete vaši schopnost podat optimální výkon. Snažíte se motivovat k plnění úkolů formulkou "musím"? Proti tomu se vaše podvědomí pochopitelně bouří a háže vám klacky pod nohy v podobě nekontrolovatelného utíkání od práce. Integrujte vaše racionální myšlenky a vaši neuspokojenou potřebu potěšení a zábavy do "chci" a najděte způsoby, jak si udělat plnění úkolů příjemnější a hlavně zvládnutelnější.

 

3) TĚLO

Kdykoliv upřeme pozornost na všechny tyto destruktivní myšlenky a myšlenkové procesy, ztrácíme kontakt s tělem a tím i s naším fyzickým prostředím a situací. Myšlenky samy o sobě jsou fantazií bez limitů odehrávající se v naší hlavě. S realitou nás spolehlivě spojuje tělo a to je naše cesta ven ze stresu. 

 

Nevědomé napětí svalů

Tělo, emoce a myšlenky jsou jedno. Každá myšlenka se projevuje v našem těle a naopak. Stresující myšlenky se projeví více či méně vědomým svalovým napětím. Stačí si toho všimnout a dané svaly uvolnit, okamžitě pocítíte větší klid i v hlavě. Zaměřte se na svaly kolem úst, krk, hruď, paže, břicho, hýždě - opravdu jsou uvolněné?

 

Nedostatečné dýchání

Dýchání je samozřejmost, kvalitní dýchání je spíš vzácnost. Dýcháte až do břicha? Častokrát se nadechujeme jenom do bránice a to na optimální fungování nestačí. Nedostatek kyslíku už sám o sobě je stresující situace. Zkuste si během dne vědomě kontrolovat dýchání, budete mít dost kyslíku a současně uberete pozornost destruktivním myšlenkám.

 

Nerespektování základních potřeb

Naše tělesné potřeby jsou nediskutovatelné. Zajišťujete si pravidelný přísun kvalitního jídla? Odcházíte na toaletu dříve, než na poslední chvíli? Hýbete se na čerstvém vzduchu? Chodíte včas spát? Věnujete čas fyzicky příjemným činnostem? Nosíte pohodlné oblečení a obuv? Protahujete se aspoň každou hodinu? Nerespektování těchto potřeb už samo o sobě vyvolává pocit stresu. Zaměřte během dne pozornost na vaše tělesné pocity a ujistěte se, že o sebe dobře pečujete.

Dokážete si představit, že jdete do práce i z práce s klidnou hlavou a že se ve všech situacích můžete spolehnout na váš plný potenciál, neomezený paralyzujícími pocity stresu? 

Připravili jsme pro vás zdarma jednoduchý návod na zvládání každodenních stresujících situací, ve kterém vám vysvětlíme, jak zastavit začarovaný kruh stresu.

Jak úspěšně zvládat stres? In Corpore Veritas

Posted in Koučink, Osobní rozvoj and tagged , , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *