Jak sami sobě bráníme v nalezení partnera

Většinou partnera nenalézáme, protože si sebou neseme naše vlastní nevyřešené problémy. Naší neschopností nebo neochotou za tyto problémy převzít zodpovědnost a vyřešit je se přesouvají do našeho nevědomí a tam působí neplechu. 

Autorka původního článku: Edith Sánchez

Všichni chceme najít lásku a přesto žijeme ve společnosti s čím dál větším poměrem jednočlenných domácností.

Pravděpodobně se v některých případech odděleně žijících lidí jedná o nevědomou sabotáž úsilí najít si partnera. Lidská bytost je složitá a plná protikladů. Proto se může stát, že se nám nedaří dosáhnout něčeho, o co se vědomě snažíme. Je možné, že současně spouštíme nevědomé reakce a způsoby chování, které naši snahu pokaždé překazí. Za tím můžou být nevyřešené strachy, touhy a traumata, ať už z dětství nebo ze zkušeností v dospělém životě.

Tyto nevyřešené problémy mají tendenci se projevovat v oblasti vztahů a lásky, kdy se v nás probouzejí silné emoce. Proto je vhodné mít na vědomí několik způsobů, kterými si nevědomě bouráme perspektivu na kvalitní vztah. V tomto článku si probereme pět z nich, je jich samozřejmě mnohem víc. Pokud máte pocit, že si nějakým způsobem sabotujete vztahy, kontaktujte nás a my vám pomůžeme zpracovat vaše konkrétní nevyřešené problémy.

1. Zoufalá touha po lásce

Extrémní touha po lásce a po vztahu způsobuje, že člověk k potencionálnímu partnerovi přistupuje s úzkostí, protože cítí, že je na něm emočně závislý, že jeho život bez něho bude prázdný a nesnesitelný. Pro partnera je taková závislost příliš velké břemeno, které si zdravý člověk na sebe nevezme.

Myslíš, že budeš šťastná jedině tehdy, až si najdeš toho pravého partnera pro tebe? Ve skutečnosti je to právě naopak. Člověk si nejdřív potřebuje vytvořit život, ve kterém se cítí dobře sám se sebou. Dříve nebo později si takový člověk najde partnera, se kterým bude chtít svůj život sdílet.

Zoufalá touha po lásce může být signálem, že člověku chybí sebeláska a proto se ji snaží najít u někoho jiného.

2. Nerozhodnost

Jsi z těch, kdo nemají jasnou představu o tom, po čem touží a chtějí dopředu získat odpovědi na všechny otázky? To vede k pochybnostem a pochybnosti vedou k nerozhodnosti. Nevíš, jestli je tento partner ten pravý, jestli má cenu ve vztahu pokračovat, atd.

V počátcích vztahu tohle nikdo neví a v mnoha případech se to nikdy ani nedozví. Jsou odpovědi, které nám dá pouze realita, podle toho jak pokračujeme v cestě. Nic v životě není zaručené.

Kde tedy čerpat jistotu? Nejlépe v naší vlastní sebedůvěře a v jistotě, že jednáme v souladu s naší intuicí, která nám spolehlivě říká, který partner je dobrý a od kterého radši pryč. Hlava by chtěla mít ve všem jasno a nikdy nepřestane přemýšlet, uvažovat, analyzovat, racionalizovat, interpretovat, vysvětlovat, atd. Naproti tomu je intuice “prostě jenom” pocit, který není třeba pochopit, natož vysvětlit.

3. Skrývání emocí

Velká nejistota může vést ke skrývání emocí, které člověk prožívá. V oblasti lásky a vztahů člověk může být velice zranitelný a proto není jednoduché dát někomu najevo, že nás přitahuje.

Bohužel platí, že když někomu v rámci začínajícího vztahu dáme důvěru, vystavujeme se možnosti citového zranění. Proto se bráníme tak, že nevyjadřujeme emoce, příliš o začínajícím vztahu přemýšlíme a zmítáme se v nejistotách.

Málokdo si je vědomý, že přílišná obrana před citovým zraněním také způsobuje citové zranění a to v podobě neschopnosti navázat vztah.

4. Prevence a nedůvěra

Další projev nejistoty je snaha zabránit opakování minulých nepříjemných zkušeností a neschopnost důvěřovat novému partnerovi. Nepříjemné zkušenosti z minulosti však nejsou tím, co nám brání v nových vztazích, obvykle je problém v tom, že jsme tyto zkušenosti nezpracovali a neuzavřeli.

Zpracovat tyto negativní zkušenosti znamená znovu je prožít v rámci terapeutického procesu, uvědomit si svoji zodpovědnost za jejich vyřešení a pochopit jejich místo v našem životě. Zvládnutí tohoto procesu nám umožní z těchto bolestivých zkušeností vyjít silnější a odolnější, se schopností navázat kvalitní vztahy s ostatními.

5. Extrémní náročnost

Tento postoj se týká všech, kdo si příliš idealizují lásku. Všichni jsme v jádru duše romantici, někteří z nás však až příliš. Chtějí, aby všechno bylo perfektní, aby při romantických schůzkách hrály housle, aby v páru byla stoprocentní upřímnost, stoprocentní oddanost, zkrátka všechno stoprocentní.

Za těchto podmínek je prakticky nemožné potkat někoho, kdo by splnil všechna očekávání. Všichni jsme nedokonalí a v tom je naše lidskost. Náš partner se bude vyznačovat svými vlastními nedostatky, do kterých se můžeme zamilovat víc, než do jeho předností. Ani ten nejperfektnější partner nebude perfektní pořád a jakmile zklame naše očekávání, nastane ve vztahu problém. Zapomeňte na jakákoliv očekávání, nikdo není na světě proto, aby žil podle vašich představ (a naopak.)

Jak dál?

Zcela realisticky můžeme od života očekávat, že pokud si přejeme partnera, budeme mít partnera. Pokud toho nemůžeme dosáhnout, pravděpodobně to nemá nic společného se smůlou nebo s nějakými vnějšími příčinami. Místo analyzování vnějších faktorů bychom se měli zaměřit na to, jestli si v sobě nenosíme nějaké nevědomé postoje a chování, které nám brání v navázání kvalitního vztahu.

Máte pocit, že máte nějaké nevyřešené témata a že vám to sabotuje vztahy? Už nechcete zažít další zklamání z neúspěšného začátku vztahu a jste připravená s tím něco udělat? Začněte jednat a kontaktujte nás, společně prozkoumáme vaše potíže a v rámci našich programů vám pomůžeme najít jejich řešení.

Posted in Osobní rozvoj and tagged , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *